Kybernetické hrozby nejsou záležitostí jen velkých firem nebo bank. Zasahují obce, školy, malé výrobce i neziskové organizace. Zneužití osobních údajů, šifrování serverů, výpadky služeb – to vše jsou scénáře, které se odehrávají denodenně. Přesto mnoho organizací stále věří, že ochrana proti takovým útokům je finančně nedosažitelná nebo technicky příliš složitá. Tato představa je nejen chybná, je i nebezpečná. Zkušenosti z desítek projektů, simulovaných útoků i reálných incidentů ukazují, že účinnou obranu si může dovolit každý. Nejde totiž ani tak o technologie, jako spíš o přístup, strategii a schopnost správně vyhodnotit vlastní situaci.
Zde je 6 klíčových oblastí, které zazněly na odborné konferenci Kyberbezpečnost 2025 Ostrava během prezentace Radima Pracucha a Pavla Štrose. Znát by je měl každý, kdo to s kybernetickou bezpečností myslí vážně a zároveň nechce plýtvat časem, lidmi ani rozpočtem.
#1 Gap analýza: Zjistěte, co opravdu (ne)máte
Většina organizací má alespoň nějaká bezpečnostní opatření – antivir, firewall, někdy i dohledový systém nebo zálohování. Jenže velmi často neví, jak tato opatření reálně fungují. Netuší, jestli jsou propojená, kdo je spravuje a zda odpovídají současným hrozbám nebo legislativním požadavkům. Gap analýza je přitom jednoduchý a nesmírně účinný nástroj, který pomáhá zmapovat současný stav bezpečnosti a porovnat jej s cílovým (např. dle standardu, regulace nebo vlastní strategie). Výstupem není složitá technická zpráva, ale srozumitelný přehled:
- co máte funkčně vyřešeno,
- co vám chybí (a proč to může být problém),
- co je potřeba udělat – včetně priorit a odhadované náročnosti.
Správně provedená gap analýza se tak stává základem veškerého dalšího rozhodování. Pomůže vám vyhnout se zbytečným investicím a soustředit se na to, co je skutečně důležité.
#2 Testy: Nechte si prověřit realitu, ne papíry
Zkušenosti ukazují, že to, co vypadá bezpečně „na papíře“, může mít v praxi zásadní slabiny. Interní hesla v Excelu, vzdálený přístup bez dvoufaktoru, veřejné IP adresy s otevřenými porty, neškolení zaměstnanci… Všechno jsme to už viděli. Právě proto je důležité provádět praktické bezpečnostní testy:
- Interní penetrační testy: Co dokáže člověk s přístupem do sítě? Uživatel? Dodavatel?
- Externí testy: Co vidí útočník z internetu a jak rychle se může dostat dovnitř?
- Sociální inženýrství: Jsou zaměstnanci schopní rozpoznat phishing, podvodné hovory nebo podvržené IT požadavky?
Výsledky často překvapí – a pomohou lépe pochopit, kde jsou skutečná rizika.
#3 Monitoring: Není důležité mít data. Ale vědět, co říkají
Většina systémů dnes generuje obrovské množství logů. Ale jen málokdo je opravdu sleduje, natož analyzuje. A pokud už ano, často chybí kontext – jak poznat, že jde o problém? A jak vážný? Moderní bezpečnostní dohled využívá specializované nástroje (např. SIEM), které sbírají a vyhodnocují logy z různých zdrojů – serverů, firewallů, koncových zařízení, aplikací. V kombinaci s monitoringem výkonnosti (např. Zabbix) poskytují ucelený obraz o dění v infrastruktuře. Klíčové je však to, aby celý systém byl:
- srozumitelný i pro netechnické uživatele,
- automatizovaný tam, kde to dává smysl,
- rozšiřitelný bez nutnosti vysokých licenčních poplatků.
Dobrou zprávou je, že kombinací open-source nástrojů a zkušeného týmu lze vytvořit efektivní řešení i pro menší nebo středně velké organizace. Bez milionových investic.
# 4 eSOC: Bezpečnostní tým nemusíte mít vlastní, můžete si ho pronajmout
Většina menších organizací nemá vlastní bezpečnostní tým a často ani IT oddělení. Jenže právě tyto organizace bývají cílem útoků, protože jejich obrana je slabší. Řešením je tzv. eSOC – tedy externí bezpečnostní operační centrum. Tento model funguje jako služba (SOC as a Service) a nabízí:
- nepřetržité sledování událostí (24/7),
- analýzu podezřelého chování,
- řízení a eskalaci incidentů,
- pomoc s vyšetřením a nápravou.
Výhodou je, že zákazník neplatí celý tým – ale jen kapacitu, kterou opravdu potřebuje. A hlavně má jistotu, že v krizové chvíli ti správní odborníci ví, co dělat.
#5 Školení: Technologie nezastaví kliknutí na špatný odkaz
Žádná technologie nedokáže ochránit organizaci, pokud ji obchází vlastní zaměstnanci. Lidé často nevědomky ohrožují bezpečnost tím, že používají slabá hesla nebo je sdílejí, připojují neznámá zařízení do sítě, reagují na podvodné e-maily, instalují software bez vědomí správce. Přitom stačí málo – základní osvěta, interaktivní školení, simulace phishingu, srozumitelná pravidla. Důležité je, aby školení nebyla jednorázová, ale pravidelná, aktualizovaná a přizpůsobená reálným scénářům. Uživatelé, kteří „vědí proč“, nejsou přítěží. Jsou aktivní součástí obrany.
#6 Bezpečnost jako proces, ne projekt
A konečně: Je třeba změnit přístup. Kybernetická bezpečnost není stav, kterého jednou dosáhnete a máte splněno. Je to proces, který se vyvíjí. Útočníci hledají nové cesty, jak přijít k penězům, mění se dostupné technologie, přibývají potřebné regulace. Organizace, které uspějí, jsou ty, které se učí, vyhodnocují a adaptují na měnící se vývoj. Neuspějí pak v tomto boji ty, které si jednou ročně „udělají audit“. Bezpečnost musí být součástí běžného provozu. Stejně jako účetnictví, správa majetku nebo údržba IT.
Zajímá vás víc?
Obrátit se můžete přímo na našeho obchodního ředitele Radima Pracucha. Zavolejte na +420 724 065 027 nebo napište na pracuch@datasys.cz a zjistěte, jak DATASYS může pomoci zabezpečit právě vaši organizaci.